Památky na ostrově
Zajímavosti na každém kroku
Řecký Rhodos, někdy též nazýván Rhódós, se řadí ke spoustě dalších turisticky atraktivních míst v Řecku, která mohou být plným právem pyšná na svou nepochybně pestrou a bohatou historií. Neboť byl Rhodos již od starověku ve středu zájmu řady národů, na minulá tisíciletí tu odkazují různě zachovalé památky. Díky nim se stal ostrov jednou z nejpopulárnějších turistických destinací v Řecku. Do rhodských letovisek přilétají prožít svou zaslouženou dovolenou nejen jedinci, co si chtějí užít zdejších nádherných pláží a křišťálově čistého moře, ale i turisté se zájmem o starověkou a středověkou architekturu.
Rhodos se rozkládá v jihovýchodní části Egejského moře a už během antického období si byli národy, žijící v jeho blízkosti, dobře vědomy jeho strategického významu. Vždyť už odpradávna vedly podél ostrova významné obchodní námořní trasy. A protože se Rhodos nachází u východní hranice Evropy, byl vždy pomyslnou branou mezi civilizací evropského kontinentu a orientem. Kdo ovládal Rhodos, z velké části ovládal i veškerý obchod v této části světa. To je jedním z hlavních důvodů, proč se na Rhodu během minulých tisíciletí vystřídalo tolik vládců a národů.
Období starověku
Již v průběhu starověku byl ostrov Rhodos významným centrem obchodu. V tomto období byl ovládán Féničany, které následně vystřídala mínojská civilizace. Mínojci přišli na ostrov z nedaleké Kréty. Po pádu Mínojské civilizace se Rhodos dostal, podobně jako samotná Kréta, pod nadvládu Achájů. Ti sem dorazili z řecké pevniny. Ale ani Achájové ostrovu nevládli příliš dlouho a na rhodský trůn usedl dórský panovník. Období Dórů se do dějin ostrova nesmazatelně zapsalo a tomuto národu vděčí za svůj vznik osídlení jako Lindos, Ialyssos nebo Kamiros. Jde o nejstarší dochované lokality na Rhodu a v současnosti se řadí k turisticky nejpopulárnějším rhodským lokalitám.
Lokalita Lindos
Pokud turisté uslyší na Rhodu název Lindos, může se jednat o dvě lokality. Ty sice leží jen několik stovek metrů vzdušnou čarou od sebe, ovšem jde o různá místa. Starý Lindos je malebnou vesničkou na úpatí hradu s identickým názvem. Ovšem Lindos je též oblíbené prázdninové středisko u východního pobřeží ostrova. Nachází se na nevelkém poloostrově. Jen asi 3 kilometry na severozápad, respektive jihozápad, leží vesničky Kalathos a Pefki. Turisté si Lindos oblíbili kvůli poklidné atmosféře a především krásným písečným plážím.
A i když návštěvníci Rhodu obvykle znají Lindos jako prázdninové středisko s různými možnostmi ubytování, alespoň za krátkou návštěvu bezpochyby stojí též zdejší historická část. Ta je už z dálky dobře rozpoznatelná areálem hradu a akropole, nacházejícím se na skále vysoko nad mořem. V mohutnými hradbami obehnaném areálu jsou i v současnosti k vidění budovy a další stavby z antického období. K nejvýznamnějším se řadí chrám bohyně Athény a též zachovalé dórské sloupořadí. Cestu vzhůru na hrad Lindos lze bezpochyby doporučit všem turistům se zájmem o antickou architekturu a celé řecké dějiny.
Lokalita Kamiros
Turisté, kteří přicestovali na Rhodos nejen kvůli jedinečným plážím a slunečnému počasí, a chtějí poznat i něco z jeho historie, by určitě neměli vynechat návštěvu významného archeologického naleziště Kamiros. Tato lokalita je k nalezení necelých 40 kilometrů jihozápadním směrem od hlavního města ostrova. Dobrým orientačním bodem je vesnička Kalavarda, ležící jen něco málo přes 2 kilometry směrem na východ.
Antické město Kamiros, které bylo situováno na třech výškových úrovních, se řadilo k největším městům ve středomoří. Nejvýše, na samotném vrcholu kopce, stával chrám bohyně Athény a také akropole. Součástí této části města byla i stoa, působivá pasáž se sloupořadím. Stavba nejvyšší úrovně města Kamiros započala již během 6. století před naším letopočtem. Prostřední část města pak sloužila hlavně k ubytování obyvatel a soustředili se sem i další veřejné budovy. Úplně dole, v nejnižší části, objevili archeologové při vykopávkách chrám.
Město Kamiros postihla za dobu jeho existence hned 2 ničivá zemětřesení. Po první živelné katastrofě byli ještě jeho obyvatelé schopni město znovu obnovit a opravit. Další zemětřesení však již město poničilo natolik, že se jeho obyvatelé rozhodli toto místo opustit a město bylo vylidněno. K jeho znovuvzkříšení došlo až teprve na konci 19. století. Tou dobou zde začaly vykopávky, které pod vedením italských archeologů probíhaly až do druhé světové války.
Alespoň krátký výlet na lokalitu Kamiros určitě stojí za to. Jde o výjimečně zachovalý a na svou dobu i rozlehlý komplex budov. Právě na takových místech pak mohou turisté žasnout nad tím, jak rozvinutá a pokročilá skutečně byla civilizace antického Řecka. V současnosti si tu mohou turisté prohlédnout zachovalé základy jak nejrůznějších veřejných budov, tak i soukromých domů. Dodnes dobře rozeznatelné jsou kupříkladu lázně, kašna nebo starověké divadlo (amfiteátr).
Pozdní starověk
Po Dórech přešla nadvláda nad Rhodem na Peršany. Prešané ovládli ostrov poměrně krátce a později byli poraženi Řeky. Hlavní město ostrova Rhodos, které patří mezi nejoblíbenější cíle pro výlety na ostrově, bylo založeno okolo roku 400 př.n.l. v severní části ostrova. Je situováno v místech, kde vytváří pobřeží vhodné kotviště pro lodě. Od té doby je městský přístav Mandraki nejvýznamnějším přístavem na celém Rhodu.
Hlavní město Rhodos
Nejvýznamnějšího období, kdy ostrov prosperoval, byla doba, kdy patřil pod nadvládu řeckých států Athén a Sparty. Právě v tomto období zde byla též postavena bronzová socha boha slunce Helia. Socha je v současnosti známá spíše pod označením rhodský kolos a patří k 7 divům starověkého světa. Více než 30 metrů vysoká socha stávala u vjezdu do přístavu a vedou se spory o tom, zda jí skutečně podplouvaly lodě. V roce 226 před naším letopočtem byl kolos zničen zemětřesením. V dnešní době stojí na každé straně u vjezdu do přístavu sloup, na nichž jsou sochy laně a jelena.
Kdo to s poznáváním nejen hlavního města ostrova, ale celého Rhodu, myslí opravdu vážně, měl by návštěvě zdejší metropole věnovat alespoň půl dne. Jedinci se zájmem o starověkou historii a antické památky by pak v žádném případě neměli o vynechání návštěvy tohoto jedinečného města ani uvažovat. O skutečnosti, že je město Rhodos významnou památkovou lokalitou světového významu svědčí i skutečnost, že roku 1988 jej světová organizace UNESCO zapsala na svůj Seznam světového dědictví.
Ve městě se dochovala až od dnešních dnů řada antických a středověkých staveb. Návštěvníky, kteří přijíždějí do města po pevnině z jižního směru, bezpochyby jako první zaujme mohutné kamenné opevnění. Hradby tvořily s vodním příkopem, ve kterém však už v současnosti voda není, hlavní obranou bariéru před útoky zvenčí. Po průchodu bránou pak už mohou turisté naplno vnímat atmosféru starověkého města ve Středomoří. Křivolaké a uzoučké uličky v centru se spoustou krámků a obchůdků po stranách zvou k procházkám. Na nevelkých náměstích je pak možné obdivovat majestátné paláce, křesťanské kostely a k vidění je i několik muslimských mešit, které zde byly vybudovány v období turecké nadvlády.
K hlavním lákadlům mezi architektonickými památkami Rhodu patří bezpochyby světoznámý Palác velmistrů. Ten je k nalezení v severozápadním výběžku města. Podél neméně známé třídy rytířů pak mohou zájemci o historii a architekturu obdivovat četné gotické budovy s překrásnými zahradami. Jedinečný pohled na město včetně přilehlého přístavu Mandraki pak mají turisté z hodinové věže.
Přelom antiky a středověkého období
V průběhu nadvlády Římské říše nad ostrovem Rhodos tady často probíhaly dlouhé a tvrdé boje. To se pochopitelně odrazilo v životě místních obyvatel a v tomto období byla prakticky všechna města na ostrově zničena nebo z velké části poškozena. Bohužel v tomto čase zmizela z ostrova i řada uměleckých děl. Kromě bojů postihlo ostrov ještě roku 514 ničivé zemětřesení. Zájem o Rhodos postupně upadal a jeho strategický a hospodářský význam slábl. Do popředí pozornosti se opět dostal až teprve v 11. století. Tou dobou jej totiž začaly, coby důležitou vojenskou a logistickou základnu, využívat křížové výpravy. Z období křížových tažení do Svaté země se na Rhodu dochovalo hned několik vojenských pevností, hradů a dalších staveb. A právě hrady, jakým je kupříkladu ikonický Monolithos, bývají populární cíle pro krátké výlety turistů, trávícím svou dovolenou na Rhodu, za jeho poznáním.
Pevnost Monolithos
Název pevnosti Monolithos by se dal přeložit jako Osamělý kámen. Toto vojenské opevnění bylo vybudováno na 240 metrů vysokém útesu nad hladinou moře. K nalezení je tento oblíbený výletní cíl nedaleko jihozápadního pobřeží Rhodu. Od hlavního města leží Monolithos ve vzdálenosti necelých 80 kilometrů na jihozápad. V dávných dobách sloužil hrad především jako ochrana ostrovanů před nájezdy z moře. Podílel se též na ochraně námořních obchodních cest, které vedly podél pobřeží.
Z původně majestátné pevnosti se do současnosti dochovalo už jen mohutné obvodové zdivo, svědčící o pečlivosti, s jakou byl Monolithos budován. Uvnitř hradeb se pak dochovaly už jen 3 malé kapličky. Z areálu pevnosti Monolithos mají jeho návštěvníci krásný výhled na přilehlé okolí a moře. Ne nadarmo patří tento hrad k nejčastěji fotografovaným místům na Rhodu. Za dobrého počasí je odtud vidět až na oblázkovou pláž Fourni.
Středověk
Od začátku 16. století se dostal Rhodos pod nadvládou Turecka. Ta trvala téměř 500 let a za tu dobu se zde velice významně projevil orientální a arabský vliv. Turci zde vybudovali několik mešit a na řadě míst se dochovaly i další stavby osmanského architektonického stylu.
Novověk
V roce 1912 obsazují ostrov Rhodos italské vojenské jednotky a tou dobou začal ostrov, který se dostal do popředí zájmu, opět vzkvétat. Tato doba trvala i během nástupu fašismu v Itálii. Právě před druhou světovou válkou byly opraveny a rekonstruovány významné stavby, kterými se dnes mohou turisté na Rhodu kochat. K nim patří již zmiňovaný Palác velmistrů či přístav Mandraki. Turisté tak mají v současnosti možnost spatřit tyto budovy v podobě, do jaké je uvedli právě Italové. Po ukončení bojů 2. světové války připadl ostrov Velké Británii a až teprve roku 1948 se definitivně stal součástí Řecka.